Světový unikát – deset soch Bangwa a dva kly z Kamerunu
- 24. března 2022 oslovil naše muzeum Tjiwara nový 20. sultán království Bamoun v Kamerunu Nabil Mbombo Njoya, syn zesnulého 19. sultána Ibrahima Mbombo Njoyi,
od kterého se nám podařilo získat královský trůn královny Njapdounke byla nám nabídnuta sbírka z období 17. sultána a krále Ibrahima Njoyi z let 1890 – 1910, o kterou projevila zájem muzea z Kanady a USA - 19. sultán Mbombo Njoya na smrtelné posteli vyslovil přání, aby tato unikátní sbírka skončila v ČR – ve Vizovicích jeho syn a nový sultán ctil toto přání a pro nás byla velká čest započít jednání
- i když mnohem bohatší státní muzea nabízela za tyto sochy několikanásobně vyšší cenu, po dlouhém a náročném jednání se nám podařilo úspěšně dohodnout a nyní můžete tyto skvosty spatřit na vlastní oči
Korunovační klenoty
Málokteré dílo Afriky sklízí tolik obdivu jako trůny a sochy z korálků z Kamerunu a světová muzea jako Ženeva, Paříž či Berlín je ze všech svých exponátů považují doslova za korunovační klenoty .
Víte, že:
Královská dynastie v Bamounu vládne nepřetržitě od roku 1394 a patří mezi nejdéle vládnoucí monarchie na světě
Lid Bamileke, Bamenda-Tikar a Bamoun
Na jihozápadních náhorních plošinách žije více jak jeden milion obyvatel národa Bamileke rozděleného do menších komunit, jako například Bangwa, Bamenda-Tikar či Bamoun. Bangwa je jednou z četných menších etnických skupin (cca 20.000 obyvatel) a oficiálně byli od Bamileke odděleni během koloniální správy v počátku 20. století. Jejich kultura je však v podstatě Bamileke a společenský život je organizován kolem královské rodiny, krále a tajných společností – Lefem.
Odtud pramení i sláva umění Bangwa, jejichž hlavními díly jsou pamětní sochy králů, královen, princezen, titulovaných služebníků a také rodičů dvojčat. Tyto produkce uchovávají členové společnosti Lefem (skupina bohatých a mocných hodnostářů), kteří je vystavují u příležitosti královských pohřbů, případně rituálů spojených s ochranou království, s plodností země či během každoročních smírných obětí, aby tak Nejvyšší požehnal a očistil království.
Pokrývka hlavy odkazuje na důležitou osobu
Pokrývka hlavy lidu z Grasslandu (náhorní travnatá plošina) s řadou charakteristických výrůstků je typická pro náčelníky a krále. I když struktura a barva těchto prestižních pokrývek hlavy naznačují postavení těch, kdo je nosí, hlavně odkazují na velmi důležitou osobu.
Královské insignie
Sadu královských insignií doplňuje prestižní náhrdelník z levhartích zubů a tykev na palmové víno přinášející plodnost a hojnost. Silná ramena a mnohdy viditelné genitálie, symbolizující moc a plodnost panovníka, evokují jeho schopnost udržet společenství v bohatství a plodnosti a zajistit jeho další existenci. Princezna při tanci drží v rukou zvony. Poloha soch vsedě, množství náramků, občas i sedící na taburetu s žezly v rukou ukazuje, že jde o typickou polohu sedu krále, kdy každý Fwa (král) nechal při svém jmenování vyrobit svou podobiznu a někdy i podobiznu princezny, královny nebo matky.
Dědění soch
Při každé nové korunovaci král Fwa zdědil pamětní podobizny svých předchůdců – něco jako galerii předků. Sochy byly strážci pamětí, historie každé královské dynastie a tvořily životně důležité nástroje legitimity dané moci. Teoreticky by náčelník se sedmi známými předky v mužské linii měl sedm pamětních soch. Tyto sochy se uchovávaly v domech královských manželů, byly jim připisovány nadpřirozené či legendární činy, přičemž strážci je mohli vytáhnout z jejich úkrytu jen před rituálními opatřeními.
Levhartí zuby a broušení zubů
Levhartí zuby tvoří náhrdelník, a je vidět na některých sochách. Nosí jej král, hodnostáři, či matky dvojčat při obřadech, kdy levhart je přirozeným symbolem moci a jeho nošení symbolizuje dravost této tajemné kočky. Muži si dokonce na důkaz své síly brousili zuby do tvarů levhartích tesáků. Otevřená ústa na soše značí výkřik při vdechnutí života. Tupé zuby v ústech jsou spojeny s výrůstky na čepici.
Bohatství králů
Panovníci podporovali brilantní formu dvorního umění, a to dávalo zvláštní společenské po- stavení řezbářům a vyšívačům. Dokonce sami králové se podíleli na tvorbě soch a při poslední fázi výroby vzali dláto a přidali ruku k dílu. Dodnes jsou panovníci úzce spojeni s výrobou těchto soch a jejich vlastnictví je bráno jako existenční symboly moci a bohatství.
Foto a zdroj: Valentina Jaroňková, Richard Jaroněk, Musée du quai Branly – Jacque Chirac, collection Arthur Speyer II (1894 – 1958), A. Schmidt 1954, Claude Germain, Courtesy of National Gallery of Art-Washington, DC, Pollock Adam – Bangwa Funerary Sculpture, Gardi Bernhard – Kunst in Kamerun
