Podařilo se nám získat pětici kopí z konce 19. století, kmene Zande z Jižního Sudánu, D. R. Konga a Centrální Afriky.

Zande lid znamená: ‚Lidé, kteří vlastní mnoho půdy‘ a taktéž se jim říkalo ‚Niam – niam‘, již pro svůj kladný vztah k jídlu, ale nesmíme zapomenout, že šlo pravděpodobně o kanibaly.

   Může jít i o takzvané ceremoniální oštěpy, ale zdá se vší pravděpodobností, že to byly lovecké oštěpy, již jen díky ostnům na oštěpu (ostnaté kopí – Makrigga). Určitě nešlo o bojové zbraně, které použije muž proti muži, protože válečník nechce, aby se kopí během boje zachytilo do lidského protivníka a on tak nemohl oštěp vytáhnout a dál bojovat.

   Pokud ale uvízne v těžce zraněném velkém zvířeti, kopí se ze zvířete samo nedostane, neuvolní se a lovec může takové zvíře stopovat.

   Rozdíl mezi válečnými a loveckými kopími nebyl nikde specifikován a lze jen těžce určit pravý význam. Jednoduše řečeno, pokud musíte bojovat s protivníkem, je jedno jakou zbraň použijete. Hlavním cílem je zabít nebo aspoň smrtelně zranit soka a takovýto oštěp musí napáchat v lidském těle hrozivá zranění.

   I když v knize ‚Ijzewerk Van Central Afrika‘ (Železo ze střední Afriky) od H. Westerdijka autor uvádí, že tento typ kopí používali oba kmeny jako válečné kopí.

   Dalším důvodem pro dekorativní aspekty a jejich konstrukci, bylo jejich použití jako věno pro manželství. Vzhledem k rodině nevěsty byla hodnota každého hrotu kopí založena na tom, jak dobře byl oštěp vyroben a jak byl zdoben.