Královský trůn z Kamerunu
V roce 2021 se nám podařilo získat unikátní exponát – královský trůn z království Bamoun v Kamerunu. Jde o nejstarší trůn africké kultury v Evropě!
Historie království:
Bamounské království se datuje od roku 1394 a založil jej sultán Share Yen. Do dnešního dne království zažilo posloupnost 20 králů. V osmdesátých letech 18. století král Mbuembue (11. dynastie) zahájil sérii výbojů, které mu umožnili rozšířit hranice jeho království. Své království vybavil mýtickými symboly: hadem se dvěma hlavami, dvojitými zvony a pavoukem, které dnes tvoří erb království.
Stručné info o trůnu v bodech:
- 16. král a sultán Nsangou se žení s Elisabeth Njapdounke (1863 – 1899)
- král a sultán Nsangou umírá v boji v bratrovražedné válce a je mu sťata hlava
- jejich synovi – následníku trůnu Njoyovi Ibrahimovi jsou pouze tři roky (nar. 1876)
- jeho matka nastupuje jako regentka na trůn a vládne v roce 1879 – 1889
- nevíme, kdy byl tento trůn vyroben, ale první zmínka je z roku 1879
- v roce 1895 mladý princ Ibrahim Njoya vítězí v občanské válce díky pomoci sousedního krále Oumara (národ Fulani)
- získá hlavu svého popraveného otce, s poctami ji pohřbí, usedá na trůn a stává se tak 17. králem a sultánem
- král si nechává vyrobit nový trůn
- Ibrahim Njoya se stal přítelem pruského krále Viléma II (Kamerun byl německou kolonií) a vztah mezi kolonizátory a samotným Bamouským lidem byl více než přátelský
- jako díky za prospěch přinášející spolupráci věnuje mladý král Ibrahim Njoya svůj trůn v roce 1908 císaři Vilémovi II
- tento trůn je dodnes vystaven v Berlínském etnologickém muzeu
- Ibrahim Njoya byl velmi pokrokový panovník a došlo k velkému rozvoji (nová výstava, budování školství, náboženské reformy, zavedl nové písmo, odsoudil mnohoženství a jiné královské excesy atd.)
- vztah s Evropany se radikálně změnil po nástupu Francouzů, kteří převzali po I. světové válce
- nastaly rasové represe, kdy se Francouzi chovali k místnímu lidu velmi krutě a nadřazeně
- krále dokonce uvězní (dodnes není objasněno z jakého důvodu) a ten umírá v roce 1933 v domácím vězení
- v lednu 2021 došlo k jednání ohledně možnosti zakoupení trůnu z královského muzea v královském paláci Foumban v Bamounu
- nabídka přišla od MomaMfon (princezna) Rabiatou Njoya a 19. sultána a krále Seidou (bratra Rabiatou)
- samotný sultán byl nadšený, že v Evropě je muzeum ukazující mizející africkou kulturu (Tjiwara) a chtěl tak přispět Bamouským uměním do našeho muzea
- žel princezna Rabiatou (uznávaná spisovatelka) zemřela v dubnu 2021 (75 let), její bratr král Seidou zemřel v říjnu 2021
- trůn královny Njapdounke byl legálně koupen na základě smluv a certifikátů a odeslán do Prahy na letiště k proclení
- žel zásilka po příletu do Francie na letiště CDG ‚záhadně‘ zmizela
- rozeslali jsme na celnici, Air France a francouzskou spedici za téměř půl roku psaní – 32 dopisů – mailů (anglicky i francouzsky) – bez odpovědi. Nepočítaje telefonátů – bez zvednutí
- urgence přišla dokonce z královského dvora v Kamerunu
- bylo zřejmé, že nejde o šlendrián přepravce, ale někdo ‚vyčůranější‘ přišel na to, že trůn je velmi vzácný a jde o nejstarší trůn africké kultury v Evropě – možná, někdo očekával, že nás jednostranná komunikace vyčerpá a po roce nečinnosti vše vyšumí a trůn skončí v Louvre, nebo u některého soukromého sběratele
- první týden v listopadu 2021 (po urgencích a pátrání) se najednou trůn objevil v Praze
- od 12. listopadu 2021 je umístě v expozici muzea Tjiwara
„Je lepší zemřít, než žít ve studu!“ pronesl Ibrahim Njoya a vysvětlil tak důvod proč raději zemřel ve francouzském vyhnanství, než by byl vítán svým lidem jako pokořený panovník svého hrdého království.
Velikost Bamounského království: Bamounské království je v západní provincii Kamerunské republiky, 1.200 m nad mořem a jeho rozloha je 7.625 km2 (pro porovnání – Jihomoravský kraj má rozlohu 7.188 km2)
Trůn zdobí ornamenty, kdy některé symbolizují královský erb (erb je vyobrazen na dvou balkonech královského paláce Foumban):
- Dvě hadí hlavy – symbol vítězství Bamounů současně na dvou frontách. Symbolizuje moc Království.
- Dvojitý zvon – symbol vlastenectví. Je to nástroj používaný králem ke stimulaci a aktivaci svých jednotek na před bojem
- Pavouk – symbol práce. Král si přeje, aby jeho lidé byli pracovití jako pavouk, který veškerý svůj čas tráví tkaním sítí (tento tradiční symbol, ale na trůnu není zobrazen)
Více o trůnu, dobové fotografie, podrobnější informace, certifikáty a další můžeme shlédnout při návštěvě muzea Tjiwara.
