Pende – D.R. Kongo
PENDE – (BAPENDE, PHENBE, PINDI, PINJI)
Lid Pende je rozdělen do dvou odlišných kulturních skupin – Západní Pende a Východní Pende. Obě skupiny se však považují za součást stejné etnické skupiny.
Kolem roku 1620 v důsledku expanze království Lunda národ putoval z původní Angoly do své současné oblasti Demokratické republiky Kongo. Okolo roku 1885 se mocná etnická skupina Chokwe začala rozšiřovat a získala kontrolu nad Východním Pende, ale toto období bylo ukončeno příchodem evropských kolonistů a vytvořením svobodného státu Kongo. V roce 1931 se Pende vzbouřili proti belgické koloniální nadvládě. Domorodci vyzbrojeni luky a šípy v obrovské početné přesile zaútočily proti těžkým kulometům Belgičanů a o následném masakru domorodců psal i deník Le Soir. Vzpoura byla však tvrdě potlačena a povstání patřilo mezi největší v Kongu.
U kmene Pende jsou nejvíce známé sochy Mbuya, které se taky nazývají ‚maladie‘, což volně znamená ,nemoc‘. V určitém smyslu označují epilepsii, šílenství nebo dokonce demenci. Taky se jim říká Mbangu a jsou součástí soch a masek Mbuya. V kultuře národa Pende jde o satiru. V určitých tanečních rituálech ale mají léčivou sílu a mohou také chránit lid před čarodějnictvím. Dvě barvy – černá a bílá – symbolizují Zemi a nadpřirozený svět, ale jiný výklad označuje, že bílá představuje duchy smrti a černá je symbolem nemoci a slabosti. Další verzí, která je nejpravděpodobnější, je, že bílá barva představuje naději na vyléčení. V podstatě tyto dvě kontrastní barvy symbolizují odvěký boj mezi dobrem a zlem.
Chování samotného tanečníka v takové masce, jeho mimika a šílené pohyby dotvářejí iluzi takového pobláznění a šílenství. Předpokládá se, že nemoc může být způsobena činem urážejícím duchy předků a je často považována za trest. Masky, respektive tanec s maskami má učit nebo připomínat členům komunity pravidla a zodpovědnost.
Mvumbi (předkové) jsou uklidňováni různými rituály a nabídkami. Hlava rodiny je odpovědná za péči o svatyně a uklidnění duchů. Pendeové uznávají, že duchové mohou být buď dobří, nebo zlí, v závislosti na způsobu, jakým zemřeli. Když budou předci zanedbáni, způsobí to, že se rodině stanou špatné věci. Výsledkem může být nemoc nebo strádání a obojí vyžaduje návštěvu místního věštce, aby bylo možné určit nejlepší způsob, jak uklidnit duchy. Prostřednictvím věštce bude duch někdy požadovat, aby byla uvedena k životu dřevěná socha a díky ní bylo možné provádět obětování.
Onemocnění se také připisuje čarodějnictví. Čarodějové jsou považováni za schopné aktivovat zlomyslné síly proti jednotlivcům, rodinám nebo celé komunitě, často ve formě tělesných nebo duševních chorob.
Maska Mbangu je variací na vyobrazení vysoce uznávaného lovce, který byl postižen paralýzou obličeje. Ukazuje to, jak i ten nejváženější a nejpřímější člen komunity může být neočekávaně postižen nemocí. V tomto případě Pende věří, že jednotlivec je obětí čarodějnictví, očarovaný soupeřem, který mu žárlivě způsobil nemoc. Tato maska učí lid Pende, že může existovat odměna za dobré chování a úskalí těch, kteří jsou morálně špatní.
Styl těchto soch se zakřivenými ústy, který se taktéž objevuje i na maskách, je velmi nápadný a i samotný Picasso jím byl velmi zaujatý. To se odráží v jeho práci na mnoha malbách.
V Africe je tento druh označující člověka postiženého nemocí znázorněný v uměleckém díle (sochy či maska) velmi ojedinělý a vzácný. V podstatě jej nenajdeme. Pouze u jednoho kmene je znát zjizvení tváře, což značilo následky po planých neštovicích.