Galoa – Gabon
GALOA
Kmen Galoa (i Galwa) žije v západním Gabonu na území města Lambarene (nemocnice Alberta Schweitzera) u řeky Ogooué.
V Gabonu existuje nejméně 40 odlišných kmenových skupin z nich nejmenší jsou žel Pygmejové. O Pygmejech se říká, že jsou původními obyvateli. Zbývá jich jen asi 3 000, roztroušených v malých skupinách v srdci lesa. Největší kmenová skupina, Fang (asi 30% populace), pocházela ze severu v 18. století a usadila se v severním Gabonu. V části Woleu-Ntem v Gabonu lze nalézt jejich přímé potomky téměř nesměšované s jinými etnickými kmeny Bantu. Nzebi, Obamba, Eshira, Bapounou a Batéké jsou další hlavní skupiny. Menší skupiny zahrnují Omyènè, jazykovou skupinu, která zahrnuje Mpongwe, Galoa, Nkomi, Orungu a Enenga; tito lidé žijí podél dolního Ogooué, od Lambaréné po Port-Gentil. Kota neboli Bakota se nacházejí hlavně na severovýchodě, ale několik kmenů se rozšířilo na jih. V neposlední řadě Vili a Séké.
Manželství je bráno poněkud jinak, než je nám známo v naší křesťanské kultuře. Prakticky každý je ženatý, ale jen málo z těchto manželství je legálních. Aby bylo možné legalizovat manželství, musí to být provedeno v kanceláři starosty ve městě, a to je vzácné. Ženy si vybírají muže, kteří je budou schopni zajistit, zatímco muži si vybírají ženy, které budou mít děti a budou si udržovat domov. Mnohoženství se v Gabonu praktikuje, ale mít více než jednu ženu se stává nákladným a stalo se známkou bohatství, stejně jako shovívavostí. Rozvod je neobvyklý, ale ne neslýchaný. Sňatky mohou být někdy obchodní ujednání, i když některé páry se berou z lásky. Očekává se, že ženy budou mít před svatbou několik dětí. Tyto děti pak budou patřit matce. V manželství jsou však děti otcovy. Pokud se pár rozdělí, manžel si vezme děti. Bez předmanželských potomků by žena neměla nic.
Po smrti jsou těla otřena a pomazána, aby se odstranila přísnost samotného úmrtí. Kvůli tropickému podnebí jsou těla pohřbena do dvou dnů a zesnulý se poté připojí k předkům, kteří mají být uctíváni při obřadech Bwiti. Mohou být požádáni o radu a o léčbu při nemoci. Jeden rok po smrti se koná obřad ‘retraite de deuil’ (z francouzštiny – původních kolonizátorů), který má ukončit období smutku.
Tyto masky okukwe vystupují během velkých galoaských obřadů, jako jsou narození, iniciační rituály, svatby nebo pohřby a rozptylují ‚zlé síly a duchy‘. Maska se objevovala – vycházela z křoví a po setmění tančila do kruhu domů a proto mají Galoa charakteristické rozložení barev.
Centrální, vertikální uspořádání černých nebo tmavě hnědých pruhů, jasně rozdělených trojúhelníků na obličeji kaolinově bílé masky je typické pro tento styl masky okukwe. Tyto velké kulaté masky mají většinou hlavu ozdobenou peřím a vousy vyrobené z hnědých rostlinných vláken. Celé tělo tanečníka bylo pokryto trávou a listy palmy rafie.
Stará okukwe maska kmene Galoa přesně odpovídá tradiční formě: velká, kulatá, s čirými, tmavě hnědými obarvenými trojúhelníky na čele a kolem úst. Vyčnívající, tenké obočí, nenápadný, rovný nos a štěrbinové oči.
Použití masky vždy odkazuje na kolektivní aktivitu, která je součástí organizované skupiny. Maska nepatří jednotlivci, ale iniciační společnosti. Tato společnost obvykle dodržuje příkaz k utajení a iniciuje nositele masek, výhradně muže.
Z forem masek snadno rozpoznáváme antropomorfní (přístup k člověku jako k lidské bytosti) masky a zoomorfní (zobrazování lidí v podobě zvířat) masky. Tyto dva druhy zase vedou k rozdílným výrazům: mezi antropomorfními maskami můžeme rozlišovat grimasy starých mužů, kteří se snaží ovládnout své publikum. A ženské masky – i když je vždy nosí muži – kteří se snaží svádět.
Sochy – torza těhotenských břich
Sochy, znázorňující ženská břicha symbolizující těhotenství, patří do mnoha kultur Afriky.
Například v Tanzanii u kmene Makonde se přechod do dospělého života u dívek a chlapců provádí prostřednictvím iniciačních rituálů. Ti jsou několik měsíců na samotě, aby mohli praktikovat své hlavní budoucí aktivity. Mezi iniciační rituály patří nácvik sexuality a také povinnosti manželského života.
Poté na ceremoniích je vynesení masky Ndimu, která evokuje mladou těhotnou ženu. Sugestivní síla tohoto tanečního doplňku je dána výraznými zvětšenými prsy a především tvarem rozkvetlého bříška.
Přirozeně existují i mužské sochy, zdůrazňující mužskou sílu a potenci a tak, jako v každém muzeu se návštěvníci nesmí dotýkat vystavených exponátů, to platí i u nás.
Ale v našem muzeu Tjiwara jsme udělali výjimku. Speciálně pro dámy!
Dámy se můžou dotýkat a hladit mužské přirození, protože s tímto rituálem přichází mimo aktivní pohlavní činnost, sexuální svěžest i mnoho dalších zajímavých zjištění. Šaman od řeky Ogooué, z vesnice Njamdalika, nám prozradil:
Co znamená, když:
1) letmě až stydlivě se lehce dotknete – váš sexuální život není příliš šťastný a sexuální hrátky jsou zahanbující
2) pevně a dlouze stiskněte – mluví z vás zkušená žena a ruční práce vám není cizí
3) hladíte celou dlaní s takzvaným ‚potahování‘ – váš partner musí být maximálně spokojen (manželé pozor – v tomto případě nemusí jít o vás)
Pak jsou zde velmi vzácné případy:
1) zdánlivě žádný pohled a dělání, že tato socha v muzeu není – většinou pocítíte na tváři rudnutí a horko – šaman radí, že byste si děti měli raději adoptovat
2) socha vás ihned nezaujme a manžel (partner, muž) vás musí na ni upozornit – dle šamana jste ztracený případ a pravděpodobně nepatříte mezi heterosexuální pár, ale do zbývajících 67 dalších pohlaví
3) minete-li sochu a čtete si až tento text – začíná se u vás probouzet zapomnětlivost a pokročilá skleróza
Ojedinělé pokusy:
1) polibek na špičku – zkušená a šťastná to žena
2) pokus o ulomení, ukradení a odnesení domů – jde o zoufalé činy jedinců a je třeba navštívit sexuální poradnu
Děkujeme za přečtení a dobrovolnou účast na statistice, kterou díky kamerám, které vás snímají, rádi rozšiřujeme. O vývoji vás budeme informovat na těchto stránkách.
P.S.: …a nezapomeňte, že nám nemusíte vše věřit!